Tripolis – Svět včera překvapila zpráva o náhlé smrti libyjského politika Sajfa al-Isláma Kaddáfího, který podlehl následkům atentátu spáchaným neznámým pachatelem.
Sajf al-Islám Kaddáfí se, jakožto syn bývalého libyjského socialistického vůdce Muanmara Kaddáfího, těšil velké podpoře ze strany bývalých funkcionářů a kaddáfistických milic. I přes pád režimu před téměř 15 lety jsou loajalisté stále významnou politickou silou. I když většinu své politické podpory čerpají z nostalgie po Muanmaru Kaddáfím, stále představují ideovou alternativu vůči vládě v Tripolisu i Chalífu Haftarovi.
Sajf al-Islám se narodil v roce 1972, tři roky po revoluci, kterou v roce 1969 jeho otec svrhl monarchii. Už od mládí ho otec začal politicky angažovat (nepotismus byl a je znakem mnoha arabských zemí) v systému tzv. “džamáhíríje” – politického uspořádání Libye založeném na principech arabského socialismu a přímé demokracie. V roce 1994 vystudoval inženýrství na univerzitě v Tripolisu, pokračoval studiem ekonomie ve Vídni. Ze své pozice, v kontextu zhoršující se diplomatické pozice Libye a oslabení socialistického modelu, propagoval užší spolupráci se Západem a partnerství s EU. Podporoval i mnohé charitativní projekty týkající se bezpečnosti, zdravotní péče a sociálních služeb znevýhodněným.
Po 11. září se Libye vzdala svých zbraní hromadného ničení výměnou za užší ekonomické vztahy s USA a uvolnění sankcí. V nultých letech prošel režim ekonomickou liberalizací a úspěšně rozvíjel své vztahy nejen s rozvojovým světem, ale i EU a Západem (Kaddáfí měl úzký vztah se Sarkozym i Berlusconim). Sajf al Islám byl jedním z potenciálních nástupců otce a profiloval se jako zastánce reforem a demokratizace. Dokonce propagoval návštěvy lidskoprávních organizací v Libyi s cílem zlepšit stav lidských práv ve své zemi.
Kaddáfistický režim padl během série protestů a nepokojů v rámci „arabského jara“. Sajf al Islám byl otevřen dohodě s povstalci a snažil se vyjednat zprostředkování. Nicméně, když se po eskalaci násilí a leteckých úderech NATO začal režim hroutit, začal i on podporovat a provádět tvrdé represe vůči opozici a údery na její pozice. S kolapsem režimu a smrtí většiny členů Kaddáfiho rodiny a politického kruhu se staví do čela tzv. “Lidové fronty za osvobození Libye”, která se skládá z kaddáfistických a socialistických milic (jejich počet byl neznámý, ale pohyboval se patrně v řádu tisíců). Celé hnutí působilo v ilegalitě, na Saif al Isláma byl vydán mezinárodní zatykač za údajné válečné zločiny. V roce 2015 byl dokonce odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti.
V roce 2021 pak Sajf oznámil záměr kandidovat na prezidenta, dokonce měl i reálnou šanci na zvolení. Konec druhé občanské války ale chtěnou stabilitu nepřinesl a Libye se rozdělila na blok okolo Tripolisu, kde vládla prozápadní administrativa, a na blok okolo Benghází, kde vládla proruská administrativa Chalífy Haftara.
Vše však mění tato mimořádná událost, během níž 3. února 2026 neznámí útočníci několika střelnými ranami zabili Sajf Isláma al-Kaddáfího a utekli z místa činu. Z potomků Muanmara Kaddáfího tak zůstává naživu poslední muž: Hannibal.
Jaký bude osud rodícího se loajalistického hnutí je neznámý, každopádně se jedná o ránu citelnou a je jisté, že přispěje k další destabilizaci Libye. Humanitární situace v zemi je neuspokojivá a vedle rostoucí kriminality a činnosti radikálně islamistických organizací se rozrůstá i obchod s otroky a kuplířství.
About The Author
