Sobota přinesla definitivní vyostření budujícího napětí v Perském zálivu. Americká vojenská síla překonala rozsahem veškeré předchozí eskalace a představuje nejhorší akt americké agrese od války v Iráku.
V souladu s všeobecným očekáváním a po týdnech otevřených příprav zahájilo v sobotu 28. února americké letectvo operaci “Epic fury” (Epický hněv). Souběžně s ní oznámil Izrael začátek operace “Roaring lion” (Řvoucí lev), jež spočívala v aktivní asistenci americkému letectvu při jejich vzájemné operaci.
Operace sestávala ze série taktických náletů, které měly, dle americko-izraelských představitelů, oslabit pozici Íránu a oslabit jeho kapacity výroby jaderné zbraně. To je ale v rozporu s oficiálním stanoviskem Trumpovy administrativy, která tvrdí, že veškeré výrobní kapacity jaderného programu Íránu byly zničeny během loňské tzv. 12denní války. Brzy navíc zásahy svým rozsahem přerostly rámec útoků na vojenské a administrativní cíle, čímž tento cíl definitivně popřely. Skutečný záměr americko-izraelské agrese se tedy jeví nadmíru očividný: zničení či oslabení svého regionálního rivala.
Americká a izraelská média se snaží proválečný narativ podpořit protesty íránské diaspory ve Spojených státech a některých evropských zemích proti íránskému režimu. Protesty navazovaly na vlnu nepokojů, která Írán zachvátila na začátku letošního roku a jejichž krvavé potlačení odsoudila většina členských států OSN. Skrze ně se do pomyslného čela “exilové opozice” postavil syn bývalého šáha – Kýros Réza Páhlaví. Navzdory silné propagaci ze strany Izraele se mu ale podpory u domácí populace nedostává. Terčem kritiky se navíc stává jeho postoj k vládě jeho otce Muhammada Rézy, který v úřadu šáha skrze tajnou policii SAVAK prováděl brutální represe.
Operace, vedle likvidace části nejvyšších představitelů Íránu (včetně samotného náboženského vůdce Ajatolláha Chameneje a bývalého prezidenta Ahmadínežáda), způsobila velké škody na íránské civilní a průmyslové infrastruktuře. Při sérii náletů (dle odhadů Červeného půlměsíce) zemřelo nejméně 550 lidí a další tisíce jsou ve stavu ohrožení života. Mezi nejvíce medializované patří raketový útok na dívčí školu v Minábu, kde podle odhadů zemřelo až 150 dívek ve věku 7-12 let a zásah dětského hřiště v centrálním Teheránu. Intenzita zabíjení civilistů je už nyní větší než během bombardování Jugoslávie v roce 1999.
Írán v reakci na nevyprovokovanou agresi zahájil odvetné údery na Izrael a americké základny a spojence v regionu. Íránci zasáhli základnu a velitelství 5. flotily amerického námořnictva v Bahrajnu a nejrůznější cíle v Dubaji a Abú Zabí. Útoky s sebou rovněž nesly oběti na životech, většinou však vojenského personálu. Za povšimnutí stojí i reakce části bahrajnských obyvatel, kteří oslavovali údery íránských šahédů na americké vojenské základny.
Jestli se povede stanovených cílů Izraeli a USA dosáhnout nelze říci. Již nyní si ale jejich útok vyžádal krvavou daň, která se s každým dnem jen prohlubuje. Reputace Spojených států a Izraele na mezinárodním poli navíc prochází nejhlubší krizí v moderních dějinách. Klesající podpora prezidenta Trumpa navíc naznačuje, že ani pro domácí publikum prezentace síly nefunguje tak, jako dříve. Prezident Trump operaci oznámil jako 4týdenní. Ať už tento termín dodrží či nikoliv, čekají Írán nejdelší 4 týdny dosavadního 21. století.
About The Author
