Skip to content
Časopis Tribuna

Časopis Tribuna

Primary Menu
  • Úvodní stránka
  • Časopis
  • Komentáře
  • Analýzy
  • Zprávy
  • Rozhovory
  • Kulturní rubrika
  • O nás
  • Podpořte nás
  • Naše akce
  • Komentáře
  • Zprávy

Protesty v Mexiku: autentické nepokoje nebo další barevná revoluce?

Jan Šťastný 23. 11. 2025
Protesty v Mexiku

Mexiko zažilo v posledních několika dnech vlnu protestů, která vyvrcholila v sobotu 15. listopadu protestem hlavním městě Mexico city. Za důvody protestů bývá uváděna všudypřítomná korupce, zhoršující se bezpečnostní situace a nedávná vražda populárního politika Carla Manza. Je ale občanská nespokojenost opravdu autentická a masová, jak informují západní média? A jakou roli v celé situaci hraje krajní pravice?

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová je od roku 2024 hlavou státu za levicově anti-neoliberální stranu Morena. Toto populistické hnutí začalo v mexické politice po letech neúspěšné politiky neoliberalismu a válce proti drogám, které provozovaly pravicové strany PRI a PAN. Pod taktovkou předchůdce Sheinbaumové, Lópeze Obradora, Mexiko navýšilo sociální výdaje, rozšířilo výstavbu státní infrastruktury a začalo podporovat citlivější řešení migrace a boje proti kartelům. To bylo v přirozeném rozporu s pravicově populistickou rétorikou Donalda Trumpa, který se již v průběhu prvního volebního období dostal do sporu s Obradorem. Mexiko se pod Morenou rovněž vyvázalo ze svojí závislosti na Spojených státech a začalo diverzifikovat své hospodářství.

Sheinbaumová v této relativně úspěšné politice pokračuje. Volby vyhrála s drtivým náskokem více než 30procentních bodů a v průzkumech její podpora neklesá pod 70 %. Sheinbaumová také ustoupila od politiky mírového řešení boje proti drogovým kartelům a vrátila se zpět ke konfrontaci, což přináší své úspěchy. Klesající chudoba, rostoucí minimální mzda a zvýšená dostupnost služeb tlačí systematicky kriminalitu dolů, nicméně zvýšené výnosy z drog a mnohem troufalejší akce kartelů z mnoha oblastí Mexika udělaly no-go zóny. Přesto produkce fentanylu v Mexiku klesá.

Dalším chronickým problémem je korupce. I přes počáteční úspěchy vlád Moreny se situace stále nezlepšuje. Sheinbaumová proti korupci a bezpečnostní krizi aktivně bojuje, úspěšnost opatření je ale sporná. Protesty, které v Mexiku vypukly, jsou prezentovány jako reakce “generace Z” na neschopnost a problémy současné mexické vlády. Jsou navíc stimulované korporátními médii, jež aktivně budují narativ o “autoritářských tendencích” mexické vlády. Vyvrcholením měl být právě sobotní protest, jehož význam zdůrazňovalo i americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Účast ale zdaleka nebyla tak masová, jako mnozí očekávali. Dle většiny odhadů se počet protestujících nepřevyšoval 20 000 účastníků, což v devíti milionovém městě představuje akci zanedbatelného rozměru, která se  vymyká maximálně svojí násilností – při útoku na palác prezidentky bylo zraněno přes 120 lidí.

Narozdíl od Nepálu (informovali jsme) nebyly tyto protesty “generace Z” tvořeny hlavně mladými, ale lidmi ve věku 35-50 let (spadající do generace X) a narativ o generaci Z patrně sloužil spíše pro jejich zatraktivnění mezinárodnímu společenství. Mezi protestujícími se objevili i stoupenci krajní pravice s hákovými kříži a protestující na zeď prezidentského paláce namalovali graffiti s nápisem “židovská děvka” odkazující na židovský původ Sheinbaumové.

Za povšimnutí stojí aktivní role hnutí MAGA, které se spojilo v boji proti mexické vládě s liberálním mainstreamem a hanopisy o autokratické prezidentce šířil i známý konspirační teoretik Alex Jones. Trump navíc několikrát zdůraznil možnost americké intervence do Mexika s cílem zpacifikovat toky fentanylu do USA. Je dobré si připomenout roli CIA v pašování drog a v aktivním vyzbrojováním drogových kartelů, kterou používali k destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe. USA tak dlouhodobě bojují proti drogové pandemii její podporou.

Jistě se tedy najdou motivy a předpoklady pro potenciální barevnou revoluci v Mexiku, zvláště v době upadající role USA. Přineslo by to Trumpovi i kýžené vítězství, kterého patrně nedosáhne ani vůči Kubě, ani vůči Venezuele. O zapojení CIA aktuálně nejsou konkrétní důkazy a bez nich se nelze hnout z místa. Prozatím nám tedy zůstává pouze víra, že si mexický lid nenechá vzít výdobytky svého sociálního programu nadnárodními korporacemi a jejich loajálními politiky. Alternativu je třeba hledat jinde.

About The Author

Jan Šťastný

See author's posts

Tags: Mexiko Morena (strana) Protesty

Post navigation

Previous: Během bojů v Súdánu již zemřelo 120 tisíc civilistů, sílí obavy z genocidy
Next: Svět před a po videokazetě: Historie videodistribuce v ČSSR

Podobné články

Zemské volby v Sasku-Anhaltsku opanovala AfD, chybí jí však většina
  • Zprávy

Zemské volby v Sasku-Anhaltsku opanovala AfD, chybí jí však většina

Redakce 7. 9. 2026
JEZISVTROSKACH
  • Komentáře

Vybombardovat všechny homofoby aneb Co s palestinskými vlajkami na prajdu?

Lukáš Valenta 5. 9. 2026
URAD_PRACE
  • Komentáře

Podpora v nezaměstnanosti je pojištění, nikoli dávka. Vláda ji chce přesto znovu nelogicky osekat

Jiří Cieslar 2. 9. 2026

Nejnovější články

  • Zemské volby v Sasku-Anhaltsku opanovala AfD, chybí jí však většina
    Zemské volby v Sasku-Anhaltsku opanovala AfD, chybí jí však většina
    Autor: Redakce
    7. 9. 2026
  • JEZISVTROSKACH
    Vybombardovat všechny homofoby aneb Co s palestinskými vlajkami na prajdu?
    Autor: Lukáš Valenta
    5. 9. 2026
  • URAD_PRACE
    Podpora v nezaměstnanosti je pojištění, nikoli dávka. Vláda ji chce přesto znovu nelogicky osekat
    Autor: Jiří Cieslar
    2. 9. 2026
  • CEUTA_MIGRACE
    Krize v Ceutě pokračuje, Sanchéz viní ze situace Izrael a Rusko
    Autor: Redakce
    1. 9. 2026
  • UMELA_INTELIGENCE
    Jak volný trh (možná už brzy) zničí lidstvo
    Autor: Matěj Kolek
    31. 8. 2026

Sledujte nás

Sociální sítě
YouTube
Facebook
Instagram

Nejnovější video

Představení 2. čísla a beseda s Oskarem Krejčím

Vytvořeno redakcí časopisu Tribuna. Všechna práva vyhrazena | MoreNews by AF themes.