Nepál zachvátily masové protesty: parlament v plamenech, vláda rezignovala

Rozsáhlé protesty, které vypukly po vládním zákazu sociálních sítí, přerostly v nepokoje a násilnosti. Demonstranti obsadili a zapálili budovy parlamentu a dalších institucí, vláda podala demisi a armáda oznámila převzetí moci. Situace v zemi je nadále nejasná.

Káthmándú – 10. září 2025 – Nepálem otřásají největší nepokoje za poslední desetiletí. Demonstrace, které vypukly po zákazu 26 sociálních sítí, včetně Facebooku, X, Instagramu či YouTube, přerostly v násilí a pád vlády premiéra Sharmy Oliho. Protestní hnutí, jež tvoří převážně mladí, je v zemi označováno jako „revoluce Generace Z“.

K rozhodnutí levicového kabinetu z 4. září došlo poté, co se zmíněné platformy nezaregistrovaly u úřadů podle nových pravidel ministerstva komunikací. Jedinou výjimkou se stal TikTok, který podmínky splnil. Opatření vyvolalo odpor zejména mezi mladými lidmi, jejichž nezaměstnanost je velmi vysoká (průměrný věk v Nepálu činí 25 let), a v zemi sužované ekonomickými problémy a nepotismem představovaly poslední kapku.

Výzva k protestům se rychle šířila na síti Instagram prostřednictvím účtu Z Generation Nepal. První demonstrace před budovou parlamentu v Káthmándú 8. září vyústila ve střety s policií, při nichž podle dostupných zpráv zemřelo nejméně 19 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Navzdory následnému zrušení zákazu sociálních sítí se protesty rozšířily do dalších částí metropole.

O den později demonstranti obsadili a zapálili parlament, Nejvyšší soud a sídla vládních stran. Prezident Rám Čandra Paudel a další představitelé byli evakuováni, vláda podala demisi. Policie přestala být schopna situaci kontrolovat a z věznic uprchlo více než 13 000 vězňů.

Do vývoje vstoupila armáda, která oznámila převzetí správy státu. Prezident odmítl uznat nové orgány ustavené protestujícím hnutím a politická scéna čelí hrozbě dvojvládí či trojvládí. Do sporů se zapojují i monarchisté, kteří požadují obnovení království.

Nepálská krize má i regionální a geopolitický rozměr. Nepál je malý vnitrozemský stát, který sousedí pouze s Indií a Čínou. Komunistická část bývalé vládní koalice prosazovala užší spolupráci s Čínou, zatímco sociálnědemokratický Nepálský kongres upřednostňoval Indii. Pozorovatelé varují, že další vývoj může ovlivnit i vztahy Dillí a Pekingu. V Rusku se objevují tvrzení o „barevné revoluci“ podporované Západem, přímé důkazy o zahraničním zapojení však zatím chybí.