Tel Aviv – Se stále se zhoršujícím postavením Palestinců v Izraeli přicházejí ze strany Knesetu (izraelského jednokomorového parlamentu) další opatření narušující jejich práva a svobody. Posledním takovým rozhodnutím je nedávno projednávaná novela trestního zákoníku, která by soudům umožnila udělit trest smrti pro “palestinské teroristy”.
Trest smrti má v jurisdikci Izraele velice komplikované postavení. Formálně je součástí právního systému již od jeho vzniku, v praxi byl však použit pouze dvakrát. Naposledy se tak stalo v roce 1962, tehdy Izrael po letitém pátrání popravil nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. V současnosti přiznává Izrael pouze dva případy, kdy může soud trest smrti udělit: vlastizrada nebo zločin proti lidskosti.
Historicky existovalo mnoho snah (převážně ze strany konzervativních izraelských politiků) rozšířit seznam zločinů stíhatelných smrtí, nikdy ale nebyly dostatečně silné. Překvapivou opozici totiž představují ortodoxní Židé. Ti považují z mnoha hledisek trest smrti za porušení náboženského práva. Mezi významné politické proponenty tvrdšího přístupu justice patří i současný izraelský premiér Netanjahu. Veřejná podpora pro větší využívání trestu smrti se v izraelské společnosti pohybuje okolo 70 %.
Na začátku února v této souvislosti proto izraelský krajně pravicový ministr vnitra Itamar Ben Gvir předložil návrh zákona, který by překlasifikoval akce vyhodnocené izraelskými úřady jako “teroristické” pod vojenskou jurisdikci. Tím by zároveň v těchto případech nařizoval udělení trestu smrti. Tato opatření se mají týkat pouze palestinského obyvatelstva na Západním břehu Jordánu a nedopadají rovným dílem kupříkladu na pachatele teroristických útoků z řad židovských osadníků. Opatření by navíc učinilo odvolání k jiné autoritě velice komplikovaným aktem a mnohonásobně tak zvýšilo šanci justičního omylu.
Vágní definice terorismu, selektivní vymáhání nebo porušení práva na život v souvislosti s nově předloženou legislativou vyvolalo vlnu pobouření napříč odbornou obcí. Nové postupy odsoudily orgány OSN, odborníci z Amnesty International či Human Rights Watch. Bodem znepokojení pak bylo i zneužívání bezpečnostní vazby a dalších nástrojů bezpečnostního systému, který Palestincům dlouhodobě odnímá právo na spravedlivý proces.
Legislativní návrh přichází jen chvilku po úplném zákazu působení Palestinců v izraelském školství. Je tedy možné, že politika aktivní perzekuce menšin se bude nadále rozšiřovat, přičemž již nyní bývá mnohdy přirovnávána k režimu apartheidu. Nelze přitom vyloučit, že jde o další ze střípků odhalující záměr Izraele zničit arabskou komunitu na svém území. Spolu se stále probíhající genocidou v Gaze představuje selektivní justice a zneužívání vězeňského systému nejflagrantnější snahu o dearabizaci Izraele od dob etnické čistky ze 40. let známé jako Nakba.
