Lidstvo za posledních 150 let prošlo obrovským vývojem, který nemá v historii srovnání. Emancipace měšťanstva na úkor šlechty položila základ průmyslové revoluci, která sice přinesla všeobecný pokrok, ovšem také kapitalismus jako nový způsob výroby. A s ním se rozvinuly nové formy vykořisťování obyvatelstva, stejně jako přírodních zdrojů. Pokusím se zde o historický exkurz využívání přírodních zdrojů v kontextu nástupu kapitalismu, a nastínění nových přístupů, kterými by se měl ubírat lidský rozvoj ve vztahu k přírodě. Můj pohled, coby studenta Mendelovy zemědělské univerzity, se zaměří převážně na vývoj v oblasti zemědělství a jeho dramatické proměny, jež odrážely proměny celého lidstva.
Ještě na počátku 19. století lidé většinou na polích hospodařili tradičním způsobem. Zásadní byla manuální práce, obdělávala se pole malé výměry a hnojilo se přírodními organickými hnojivy, zejména chlévskou mrvou, které tehdy nebyl nedostatek. Exponenciální růst světové populace, nástup kapitalistického způsobu výroby a rozvoj průmyslu – a s tím související odliv pracujících do měst, které bylo potřeba nasytit – představovaly pro zemědělství výzvu, které nebylo možné čelit bez komplexní změny myšlení a zemědělských technologií.
Přeneseme se na konec 18. století, kdy anglický ekonom Thomas Malthus ve spise Esej o principu populace varoval, že růst lidského obyvatelstva nekoresponduje s růstem potravinových zdrojů. Populace rostla geometrickou řadou, zatímco potravinové zdroje vykazovaly pouze růst lineární (aritmetický). Takový stav nebyl dlouhodobě udržitelný a Malthus predikoval, že do konce 19. století vypukne, kvůli nedostatečnému zásobení lidstva potravinami, globální hladomor.
Jak z historie víme, globálně k ničemu takovému nedošlo. Znamená to, že se Thomas Malthus ve svých tezích mýlil? Není to tak úplně pravda, příčinu je třeba hledat jinde. V době, kdy Malthus sepsal své eseje, nemohl predikovat, jak bouřlivě se bude v následujících desetiletích rozvíjet pokrok a poznání na poli vědy a techniky, odstartované vynálezem parního stroje, následovaný elektřinou a dalšími převratnými objevy.
Marx a Engels, mimo svých ekonomických a společenských teorií, rozvíjeli rovněž koncept odcizení člověka přírodě vlivem kapitalismu. V prvním díle Kapitálu byl kapitalismus Marxem obviňován, že přírodu redukuje na prostředek k zisku, vnímá pouze její ekonomickou hodnotu, a tím narušuje přirozený vztah mezi člověkem a světem. Tento koncept popsali Marx a Engels jako teorii metabolické trhliny, která byla rozvíjena v průběhu času dalšími teoretiky a filozofy. Mimo vztahu člověka k přírodě se zaměřuje i na aspekty destrukce přírody samotné. Dochází k vyčerpávání půdy – živiny jsou vyvezeny do měst jako potraviny, ale žádné se nevracejí zpět jako hnojivo. Vlivem chemie a umělého hnojení je narušena celá řada přirozených dějů – zmiňme kupříkladu koloběh látek (jako je přirozená fixace dusíku z atmosféry), vymizení půdních mikroorganismů a hub či drobných bezobratlých živočichů. Příroda nám po staletích intenzivního zemědělství v mnoha ohledech dává najevo, že jsme se svou činností, jako lidstvo, připravili o mnoho jejích krás, a není vůbec nereálným scénářem, že toto povede až k našemu zániku.
Využití dronů, monitorování polí senzory, datová analýza a autonomní technika, ve spojení s navracením krajinných řešení blízkých přírodě – tyto prostředky mohou pomoci nám i krajině. Náhrada insekticidů přirozenými predátory, trvalé porosty druhů vhodných pro opylovače, hnojení především přírodními hnojivy a obnovení přirozených koloběhů makrobiogenních prvků v ekosystému – to jsou jen některé prostředky ke zlepšení hospodaření, aby na světě generacím po nás nezbyla jen spálená země. V ideálním případě by toto mohlo pomoci přiblížit člověka zpět k přírodě, tudíž i marxovské výtky dojdou pozitivního naplnění.
Další články, kulturní rubriku a mnoho dalšího naleznete v kompletním vydání TRIBUNY! Zde ke stažení:
About The Author
