Čína má za sebou své každoroční plenární “Dvě schůze”, na nichž letos představila konkrétnější představy o realizaci a ambicích patnácté pětiletky pro roky 2026-2030. Tato pětiletka reaguje na slavnostní dokončení projektu “Made in China 2025” a má pokračovat v trajektorii rozvoje čínské ekonomiky směrem k inovacím a modernizaci.
Navzdory globální nejistotě způsobené íránskou válkou (kterou již plénum reflektovalo) nesestoupila Čína ze svého ambiciózního plánu navyšovat roční investice do vědeckých inovací o 7 %. Nejistota se ale projevila v míře růstu HDP, kterou očekává Čína místo původních 5 % ročního nárůstu v rozmezí 4,5 – 5 %.
Hlavním předmětem modernizace mají být tzv. nové produktivní síly, tedy high-tech průmysl v kombinaci s rozvojem digitalizace a automatizace výrobního procesu. V určitém smyslu lze tento postup i chápat jako osvobození výroby od intenzifikace lidské práce. Čína tímto prohlubuje svou ambici stát se vedoucí velmocí ve všech strategických technologiích (včetně umělé intelgience) a hodlá předložit několik nových modelů prohlubujících postavení čínských firem v sektoru produkce s nejvyšší přidanou hodnotou.
Pětiletý plán zároveň reflektoval domácí výzvy, zvláště pak oslabenou domácí poptávku, závislost Číny na mezinárodním trhu a rostoucí vnitřní zadlužení. Čína nicméně nehodlá v tomto smyslu zásadněji měnit svou aktuální orientaci, naopak svou aktuální rozvojovou strategii prohlubuje. Součástí modernizace mají být i masivní investice do vzdělání a politika otevřených dveří vůči imigraci kvalifikované pracovní síly. Pro následujících pět let Čína hodlá vytvořit 12 milionů nových pracovních míst a udržet nezaměstnanost kolem pětiprocentní hranice.
Oproti předchozím pětiletým plánům, Čína odprezentovala i aktivní politiku zmírňování potenciálních rizik – které mohou plnění pětiletého plánu ohrozit – a jejich předpovídání. Tato rizika mohou být environmentálního, geopolitického nebo i čistě ekonomického charakteru. Součástí dané politiky bude i zavedení systému, který pomocí extenzivního sběru dat dokáže např. monitorovat a optimalizovat zásobování strategických surovin.
Pětiletý plán se následně zabývá obrovskou škálou dalších aspektů čínské ekonomiky (od sociálního zabezpečení přes výdaje na obranu až po enviromentální otázky), v těch Čína nicméně kopíruje doposud zavedené principy. Zásadních změn se nedočká ani masivní protikorupční kampaň, kterou systematicky provádí Si Ťin-pching od svého nástupu do funkce v roce 2012.
Čínu každopádně čeká největší výzva od pandemie COVID-19, neboť agresivní diplomacie ze strany Washingtonu, nejistota ohledně budoucnosti světové ekonomiky a vnitropolitické problémy mohou aktuální ambice ČLR narušit. Na rozdíl od politických elit jiných světových hráčů si však tuto pozici uvědomuje a prezentace 15. pětiletky naznačuje snahu o alespoň zpomalení potenciálně nežádoucích jevů, které mohou Čínu postihnout.
