Chat Control prošel navzdory většině v Europarlamentu

Evropský parlament schválil jedno z nejkontroverznějších opatření celé historie EU. Pod nenápadným kódem C10-0178/2026 se totiž schovává hlasování, které dalo zelenou dosud nevídaným zásahům do práva na soukromí korespondence, svobody slova a anonymity na internetu. Jeho prodloužení prošlo jen kvůli právní kličce, kterou umožnili mj. europoslanci z řad ANO, KDU-ČSL, TOP 09 či STAN.

Mluvíme o tzv. „Chat Controlu“, přesněji stále ještě verzi 1.0, kterou má ale nahradit komplexnější a mnohem závažnější verze 2.0. Toto nařízení, oficiálně předkládané pod názvem „Child Sexual Abuse Regulation and Directive“, by ve zkratce nařídilo jednotlivým členským zemím představit systém – v kooperaci s nadnárodními korporacemi, jež provozují cloudy, chatovací služby a sociální sítě – který by umožnil skenování a prohledávání cloudových úložišť, jednotlivých chatů a dalších potenciálně „rizikových“ částí neveřejného internetu. Oficiálním důvodem tohoto skenování je hledání obsahu potenciálně rizikového pro děti. Tedy hlavně včasné podchytávání potenciálních útoků pedofilů, šíření obsahu, který by nabádal děti k nelegálním činům atd.

První návrh tohoto opatření se objevil již v roce 2022. Od té doby byl mnohokrát modifikován, na půdě Evropského parlamentu byl totiž šestkrát odmítnut. Navíc se opatření dostalo do konfliktu se směrnicí 2002/58/ES, známé jako Směrnice ePrivacy, která zastřešuje soubor opatření pro ochranu anonymity a soukromí na internetu. Tento problém však europoslanci vyřešili přijetím tzv. „výjimky z ePrivacy“, která dávala výsadní právo orgánům zainteresovaným v Chat Control tuto směrnici ignorovat. Této výjimce se začalo říkat „Chat Control 1.0“. Tato výjimka měla trvat do 3. dubna 2026, kdy ji měl nahradit komplexnější a rozsáhlejší „Chat Control 2.0“. Ten se však nepodařilo sestavit kvůli nedostatečné podpoře v rámci Evropské unie.

7. července 2026 však prohlasoval Evropský parlament na návrh poslanců z Evropské lidové strany (EPP, členy je např. STAN, TOP 09 či KDU-ČSL) mimořádné procedurální opatření, které umožnilo při hlasování o prodloužení platnosti Chat Control 1.0 požadovat kvalifikovanou většinu místo absolutní. Na zamítnutí tedy nestačila jen většina z přítomných poslanců (v den hlasování 304), avšak většina ze všech zvolených poslanců (361).

Využití této právní kličky podpořili z českých řad zejména europoslanci ANO, STAN, KDU-ČSL či TOP 09. Proti se postavili pouze europoslanci za KSČM, SD-SN, SPD a Piráty a Ondřej Krutílek z ODS. Zbývajících pět českých europoslanců bylo buďto nepřítomných či se hlasování neúčastnil.

Při následném hlasování o dva dny později toto prodloužení tedy prošlo navzdory tomu, že proti němu hlasovala většina europoslanců (314 z potřebných 362). Kritizována byla zejména skutečnost, že téma bylo znovuotevřeno v době, kdy mnozí evropští zákonodárci odjíždí na dovolenou a nemohou o něm tedy hlasovat.

Za své hlasy pro Chat Control schytali obzvláště silnou kritiku Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Jan Farský (STAN) a Danuše Nerudová (STAN), kteří všichni návrh podpořili. Danuše Nerudová se sice brání tím, že 9. července hlasovala proti Chat Controlu, zato ale hlasovala pro právní kličku, která jeho prosazení umožnila.

Po prodloužení výjimky, která umožňuje platnost Chat Control 1.0 přichází znovu na scénu možnost schválení Chat Control 2.0, který je už mnohem propracovanější. Zatímco 1.0 zavádí pouze dobrovolnou možnost tohoto skenování a jeho nahlašování na policii, druhá verze jej přikazuje. Chat Control 2.0 dále nařizuje posílat zprávy ke kontrole před koncovým šifrováním, čímž vytváří potenciální weakspot komunikace pro hackery a jiné kybernetické útočníky. Ohrožení úniku osobních dat a komunikací v nezašifrované formě je tedy druhým velkým problémem Chat Control 2.0.

Nesmíme také zapomínat, že v případě přijetí Chat Control 2.0 vzniká precedens pro trestní postihování jakékoliv státu nelibé aktivity na internetu. Není proto vyloučeno, že bude Chat Control 2.0 po svém zavedení použitý k potlačení svobody slova v EU. Ta je již tak v posledních letech pod útokem, zejména v oblasti zpravodajství kolem genocidy v Gaze, jak upozorňuje třeba Amnesty International. V neposlední řadě tím navíc vznikne závislost bezpečnostních složek na nadnárodních korporací jakožto poskytovatele cenného intelu, které mohou tyto korporace velmi účinně zneužít.

Někdy bývá Chat Control svou formou přirovnáván k americkému „PATRIOT Act“, který v říjnu 2001 přijala administrativa George W. Bushe. Díky hysterii, která navazovala na útoky 9. září, získala americká vláda (a soukromé korporace) pravomoce k narušení soukromí telefonní komunikace, neomezeného sledování nebo např. i mimosoudního zadržení „teroristů“. Rozsah, kterým americké bezpečnostní složky byly schopny na základě tohoto opatření sledovat americké občany, odhalil až Edward Snowden.

Jestli dojde k zavedení Chat Control 2.0 a tedy realizace plnohodnotného screeningu soukromé komunikace nelze s jistotou říct. Každopádně až do roku 2028 zůstanou v platnosti provizorní opatření, která jsou předstupněm tomuto stavu. Na tento fakt upozorňují mnohé občanské iniciativy, jmenovitě pak hlavně Fight Chat Control. Povede-li se tento návrh nakonec skutečně prosadit, lze mluvit o smrtící ráně svobodnému internetu v Evropě.