Čeká nás revoluce ve vzdělávání

Vývoj umělé inteligence (zkráceně AI, z ang. artificial intelligence) postupuje závratnou rychlostí a nevyhýbá se žádné oblasti našich životů. Nejen programování, překladatelství či humanitní obory, ale ani zdravotnictví či školství nezůstávají stranou. A už dávno nejde o nějaké přepisování úkolů nebo vypracovávání testových otázek. Již nyní se umělá inteligence ve světě stává běžnou součástí výuky i tvorby studijních materiálů – v Číně je AI dokonce podporováno do škol přímo na národní úrovni.

Technologičtí giganti jako Google, Microsoft (Promethean) nebo čínský iFLYTEK už nenabízejí pouze rozvinuté a specializované modely umělé inteligence, ale přímo integrované, hardwarově i softwarově propojené vzdělávací systémy. Tyto systémy mohou zásadně proměnit práci učitele i formu vzdělávání žáka, a to jak pozitivně tak negativně. Výsledek se bude odvíjet od toho, jestli bude vývoj AI nadále řídit zisk, nebo převládne všeobecný prospěch.

Výuka na míru

Předností umělé inteligence je její velká přizpůsobivost a trpělivost. Student má vlastně neustále k dispozici jakéhosi „osobního mentora“. Pokud látku nechápe či dělá chyby, AI jeho chyby zanalyzuje a v reálném čase upraví obtížnost i strukturu výuky. Zároveň se různými způsoby pokusí vysvětlit problematické části látky. Komplexní modely zvládají nejen opravovat gramatiku, ale také poskytovat studentům zpětnou vazbu na slohové práce či eseje.

Mění se i práce učitelů, kteří mohou během několika sekund generovat kvízy, pracovní listy či příklady šité na míru dané třídě. Umělá inteligence také dokáže v reálném čase překládat přednášky nebo výklad učitele pro např. zahraniční studenty. Ve spojení s virtuální realitou dovede i realisticky simulovat různé historické události či, jinak nebezpečné, laboratorní experimenty. Školy také mohou AI využívat pro analýzu prospěchu studenta a s relativně vysokou mírou přesnosti identifikovat žáky vyžadující pomoc se studiem, nebo naopak, nadané studenty. Je sice pravda, že v mnoha těchto oblastech AI ještě pokulhává, je však pravděpodobné, že s postupujícím vývojem se podaří tyto nedostatky překonat.

Čína pionýrem

Jednou ze zemí, kde se umělá inteligence nasazuje do výuky nejvíce, je Čína. Zatím jde převážně o velká města a metropole, ale již nyní plánují masovější nasazení AI do školství. Čínská společnost iFLYTEK, se kterou spolupracuje čínská vláda, dodává do tisíců škol pokročilé výukové systémy a technologie. Její jazykový model pro hodnocení mluveného slova je součástí státních zkoušek z mandarínštiny a angličtiny. Dokáže také poslouchat výklad učitele a následně mu předložit analýzu výuky. Chytré tabule s integrovanou AI dokážou v reálném čase digitalizovat zápis učitele, automaticky doplňovat informace nebo generovat 3D modely (např. technických sloučenin) a následně ukládat přednášku pro chybějící studenty.

Využívají se i virtuální pedagogové (počítačem generované postavy), kteří simulují lidského učitele nebo konverzačního partnera, který reaguje na text, tón hlasu či gesta studenta. Za zmínku stojí využívání „učitelských skenerů“, kam učitel vloží stoh psaných textů, stroj je naskenuje, sám opraví, oznámkuje a připraví statistiku třídy.

Hrozba, nebo příležitost?

I v České republice už se výuka začíná pomalu měnit. Klasické domácí eseje už mnohdy nesvědčí o znalostech a schopnostech, protože mu je umělá inteligence dokáže napsat za pár vteřin. Mnohé školy tak začínají více využívat ústní zkoušení či projektové prezentace. České školství však zatím zdaleka nedosahuje úrovně nasazení AI, o kterou usiluje Čína.

Nasazení pokročilé AI do výuky s sebou nese i řadu otazníků a problémů. Neodlidští se výuka? Stane se z učitele pouhý „asistent“ umělé inteligence? Jak ovlivní lidský mozek využívání umělé inteligence? Někteří odborníci varují, že využívání umělé inteligence může brzdit rozvoj analytického či kreativního myšlení u dětí a dospívajících. V mnoha oblastech může mít také nečekané vedlejší účinky – je proto fungování a efektivitu umělé inteligence neustále reflektovat.

V současném kapitalistickém systému orientovaném na zisk nemůžeme vyloučit ani to, že nasazení AI ve vzdělávacím systému povede k prohlubování nerovností a že si ji budou moci dovolit pouze studenti z bohatších zemí a soukromých škol.

Ať už vás technologie výše popsané zanechaly v úžasu či zděšení, bavíme se o další vědecko-technické revoluci, kterou půjde těžko zastavit. Mějme na paměti, že umělá inteligence je „pouze“ nástroj. A každý nástroj lze využít humanisticky, pro všestranný rozvoj člověka a společnosti, ale i negativně, ke kontrole či omezování společnosti a prohlubování nerovností mezi lidmi, státy a národy.