Buenos Aires – Dle argentinského statistického úřadu INDEC klesla tamní ekonomická aktivita meziměsíčně v únoru o 2,6 %, což představuje nejhlubší propad od zavedení radikálních úsporných opatření po nástupu Javiera Mileie v roce 2023. Tento propad tak překonal i kupříkladu odhad Bloomberg Economics, který predikoval snížení o 0,5 %.
Hlavním důvodem tohoto propadu je prohlubující se sociální krize a deindustrializace argentinské ekonomiky, které vedle poklesu ekonomické aktivity vyprodukovaly i rekordní nezaměstnanost (ta na konci roku 2025 dosáhla 7,5 %). Navzdory těmto údajům však argentinská vláda zůstává ve svých výhledech optimistická a ministr hospodářství Luis Caputo odhaduje pro duben opětovné nastartování ekonomického růstu (bez zvýšení inflace).
Od prosince roku 2023, kdy se do čela Argentiny postavil libertariánský prezident Javier Milei, zažívá argentinská ekonomika zásadní ekonomickou proměnu. Drastická privatizace a škrty sociálních výdajů vedly ke kolapsu mnohých tradičních argentinských podniků a propadu více než 40 % argentinské populace do chudoby. Tento jev pak měla vykompenzovat klesající inflace, což se skutečně stalo, nicméně na úkor celkové ekonomické aktivity a růstu HDP.
Zhoršující se hospodářské výsledky a korupční skandály pak Mileiovi přinášejí zásadní problémy a ohrožují potenciál jeho politického projektu La Libertad Avanza („Svoboda postupuje“) na znovuzvolení. Preferencím nepomáhají ani pochybení jeho vlády ohledně dodržování enviromentálních regulací (k nimž navíc Milei dodal komentář, že ve výsledku by neměla být soukromá společnost trestána za ekologické škody, dokud je výdělečná).
Argentinský experiment se tak stává stále více závislý na ochotě americké administrativy Donalda Trumpa jej podporovat. Už jednou – konkrétněji na podzim 2025 – podpořil americký ministr financí Scott Bessent dvaceti miliardami dolarů argentinské banky a soukromé společnosti za účelem rychlejšího zotavení a zapojení do restrukturalizace ekonomiky v době, kdy Mileiova administrativa čelila rostoucí měnové krizi a volbám do části Kongresu. Ochota a schopnost americké ekonomiky se ale s pokračujícím ropným embargem, vyvolaným americkou agresí vůči Íránu, nezdá být samozřejmá.
Milei zatím vedle politického populismu sází na nacionalistickou notu. V posledních týdnech tak několikrát zpochybnil nárok Spojeného království na Falklandské (též Malvinské) ostrovy – krok, který nápadně připomíná politiku argentinské junty z roku 1982. Další vývoj napoví, zda hospodářské potíže země povedou ke změnám na politické mapě Argentiny.
